Dluhy po rodičích a dědictví: Jaká máte práva a jak je řešit?

Dluhy po rodičích a dědictví: Jaká máte práva a jak je řešit?

Představa, že vám nečekaně připadne jmění po vzdáleném příbuzném, může znít lákavě. Realita dědictví však bývá méně idylická. Kromě smutku ze ztráty blízkého člověka se totiž můžete potýkat i s nečekanými problémy – například s dluhy po rodičích či jiných příbuzných. Co v takové situaci dělat? Lze dědictví odmítnout, nebo existuje jiný způsob, jak se vyhnout splácení cizích dluhů? Pojďme se na to podívat.

Kdy přechází dluhy z rodičů na děti?

Pokud jsou vaši rodiče zadlužení, možná si kladete otázku, zda vás nemohou dostat do finančních problémů. Dobrá zpráva je, že dluhy rodičů většinou pro dítě žádné bezprostřední riziko neznamenají, protože každý si zodpovídá za své vlastní závazky.

Problém nastává ve chvíli, kdy s rodičem sdílíte domácnost. Kdyby došlo k exekuci, exekutor může zabavit i vaše věci, pokud není jasné, komu patří. Podle principu presumpce vlastnictví se totiž automaticky předpokládá, že veškerý majetek v místě bydliště dlužníka patří jemu. To znamená, že bude na vás, abyste prokázali, že zabavené věci jsou skutečně vaše – což může být složité a časově náročné.

TIP: Ke stejné situaci může dojít také mezi partnery. Věděli jste, že i když má vaše drahá polovička trvalé bydliště jinde, může exekutor zazvonit i u vás? Zjistěte víc v našem článku.

Oddechli jste si, když jste zjistili, že pokud s rodiči nesdílíte domácnost, jejich dluhy se vás netýkají? Možná předčasně. Po jejich smrti se totiž situace zásadně mění. Dluhy se stávají součástí dědictví – a to už je problém, který by vás mohl zasáhnout.

Věděli jste, že stejným způsobem, tedy skrze dědění, přechází také dluhy dětí na rodiče?

Součástí pozůstalosti jsou i dluhy

Po smrti rodičů se veškerý jejich majetek, včetně případných dluhů, stává součástí tzv. pozůstalosti. Spadá sem hmotný i finanční majetek, závazky, dluhy, práva a nároky. Výjimkou je majetek, který připadne jiným osobám na základě zvláštních smluv (životní pojištění s určeným oprávněným příjemcem), nebo třeba právo na výživné. Součástí dědictví tedy skutečně mohou být i dluhy po rodičích. 

Pozůstalost je předmětem dědického řízení, procesu, při kterém se po smrti člověka (zůstavitele) rozhoduje, kdo zdědí jeho majetek a dluhy. Vede ho notář jako soudní komisař a probíhá buď podle závěti, nebo podle zákona. Jednoduše řečeno, pokud existuje platná závěť, majetek se rozdělí podle ní. Pokud ne, dědí se podle zákona.

České právo rozděluje dědice do šesti dědických tříd, podle kterých se určuje, kdo dědí, pokud neexistuje závěť:

1. První dědická třída – Manžel/ka a děti (včetně vnoučat v případě úmrtí dítěte)
2. Druhá dědická třída – Manžel/ka a rodiče zůstavitele
3. Třetí dědická třída – Sourozenci zůstavitele a jejich děti (synovci/neteře), prarodiče
4. Čtvrtá dědická třída – Prarodiče z matčiny a otcovy strany
5. Pátá dědická třída – Praprarodiče (rodiče prarodičů)
6. Šestá dědická třída – Tety, strýcové, bratranci, sestřenice

Pokud není žádný dědic, dědictví připadá státu.

Jak nezdědit dluhy po rodičích?

V minulosti platilo, že dědic zodpovídal za dluhy pouze do výše zděděného majetku. Pokud tedy rodič zemřel a zanechal po sobě majetek v hodnotě 200 000 Kč, ale zároveň měl dluhy ve výši 500 000 Kč, věřitelé dostali maximálně 200 000 Kč. Zbylých 300 000 Kč už nemohli vymáhat a dědic nebyl povinen nic platit ze svého vlastního majetku.

Dnes je však situace jiná. Dědic odpovídá za dluhy zůstavitele v plném rozsahu, tedy i nad rámec hodnoty zděděného majetku. A aby toho nebylo málo, dluhy se dědí trochu jinak než majetek. Zatímco u majetku se postupuje podle dědických tříd, u dluhů si věřitel může vybrat, po kterém z dědiců je bude vymáhat. Může požadovat celou částku pouze po jednom z nich, rovný díl po všech, nebo jen po některých. Dědici se tak dostávají do velmi nejisté situace.

Jak tedy nezdědit dluhy po rodičích? Situaci můžete začít řešit už za jejich života. Pokud je to možné, zkuste jim s cestou z dluhů pomoci – podpořte je, aby se problému postavili čelem, komunikovali s věřiteli a sestavili si plán splátek. Důležité také je zabránit dalšímu zadlužování. Mnoho lidí v těžké finanční situaci lepí splátky stávajících úvěrů dalším půjčováním. Často však nemají dostatečnou bonitu na získání výhodných podmínek, a tak se uchylují k úvěrům s vysokými úroky, které jejich situaci ještě zhoršují. Když už je opravdu potřeba finanční injekce, řešením může být například dočasný prodej vozidla, který pomůže překlenout složité období bez nutnosti sjednávat nový úvěr.

V případě, že neexistuje žádná schůdná cesta, jak rodiče zbavit nevýhodných půjček a dluhů, můžete se zříci dědického práva. Stačí sepsat smlouvu ve formě notářského zápisu a po smrti rodiče už nebudete součástí dědického řízení. Mějte však na paměti, že zřeknutí se dědictví s dluhy se automaticky vztahuje i na vaše potomky, pokud ve smlouvě není uvedeno jinak.

Kroky k tomu, aby nedošlo k ohrožení vaší finanční situace, se však dají podniknout také po smrti rodičů. Můžete se vzdát dědictví ve prospěch jiné osoby, odmítnout dědictví kvůli dluhům nebo uplatnit výhradu soupisu pozůstalosti.

Vzdání se dědictví po rodičích ve prospěch jiné osoby

Pokud se chcete vyhnout dědění dluhů po rodičích, můžete se části nebo celého dědictví vzdát ve prospěch jiného dědice – ten ale musí souhlasit. Když však v pozůstalosti převyšují dluhy nad majetkem, je velmi nepravděpodobné, že by o ni měl někdo zájem. Nejbezpečnější řešení je dědictví úplně odmítnout. V takovém případě dluhy přejdou na dalšího dědice v pořadí, případně na stát (pokud není další dědic).

Odmítnutí dědictví kvůli dluhům

Nejjednodušší způsob, jak nezdědit dluhy po rodičích, je odmítnutí dědictví, které – na rozdíl od zřeknutí se dědictví – může nastat až po smrti zůstavitele.

Je důležité mít na paměti, že pokud dědictví výslovně neodmítnete, považuje se za přijaté. Dokonce ani svým chováním nesmíte naznačit, že ho chcete přijmout (například nesmíte vybrat peníze z účtu zemřelého), protože pak by vaše odmítnutí dědictví nemuselo být považováno za platné.

Aby toho nebylo málo, na odmítnutí dědictví máte omezený čas – 1 měsíc od chvíle, kdy vás soud vyrozumí o tomto právu a jeho důsledcích. Pokud máte jediné bydliště v zahraničí, lhůta se prodlužuje na 3 měsíce od doručení usnesení.

Vzhledem k tomu, že dědictví lze přijmout nebo odmítnout pouze jako celek, důsledkem odmítnutí dědictví je, že nedostanete žádný majetek, ani když jeho hodnota převyšuje dluhy.

Pokud existují další dědicové, dědictví se mezi ně přerozdělí podle dědické posloupnosti. Je tedy potřeba počítat s tím, že při odmítnutí dědictví přechází na děti – pokud syn odmítne dědictví po rodičích, může přejít na jeho děti (vnuky zůstavitele). Myslete také na to, že jakmile je odmítnutí provedeno, nelze ho vzít zpět.

Pokud dědictví odmítnou všichni dědicové, připadne státu. Ten si však vezme jenom majetek, dluhy neplatí a věřitelé tak přijdou zkrátka.

Věděli jste, že i když ve většině případů je možné odmítnout dědictví pouze jako celek, pro potomky zůstavitele (tzv. nepominutelné dědice) platí výjimka? Mohou totiž odmítnout dědictví s výhradou povinného dílu. To znamená, že mají právo na část dědictví, i když se ho zřeknou. Povinný díl činí ¼ toho, co by dědic dostal, kdyby dědictví neodmítl, a vypočítává se z čisté hodnoty dědictví, tedy po odečtení dluhů. Odmítnutí dědictví s výhradou povinného dílu však nemá smysl, pokud dluhy převyšují majetek.

Výhrada soupisu pozůstalosti

Další možností, která je mírnější než odmítnutí dědictví, je uplatnění výhrady soupisu pozůstalosti. Pokud v dědickém řízení o tuto výhradu požádáte (podobně jako u odmítnutí dědictví na to máte 1 měsíc ode dne, kdy jste byli o tomto právu soudem vyrozuměni), soud pověří notáře, aby sestavil soupis veškerého majetku a závazků zůstavitele.

Když výhradu uplatníte, odpovídáte za dluhy zůstavitele pouze do výše hodnoty nabytého dědictví, takže nezaplatíte více, než jste zdědili. Nevýhodou však může být nutnost uhradit práci notáře, který má nárok na 1 000 Kč za každou započatou hodinu, kdy provádí soupis majetku na místě.

Kdo platí dluhy po zemřelém?

Pojďme si to tedy ujasnit – jak vlastně dědictví funguje a kdo platí dluhy po zemřelém? I když si většina lidí spojuje dědictví s majetkem, často zahrnuje i dluhy. A právě to je problém, protože dědicové odpovídají za závazky zesnulého v plném rozsahu, tedy i nad hodnotu zděděného majetku.

Pokud nechcete závazky rodičů přebírat, můžete dědictví odmítnout, což znamená, že připadne dalšímu dědici v pořadí, případně uplatnit výhradu soupisu pozůstalosti, která omezuje odpovědnost za dluhy jen do výše zděděného majetku. Když dědictví zatížené dluhy odmítnou všichni dědicové, připadne jako tzv. odúmrť státu. Stát si však ponechá pouze majetek, ale dluhy věřitelům nehradí – ti tak mohou přijít zkrátka.

Nejlepší prevencí je řešit případné zadlužení rodičů ještě za jejich života, pomoci jim s plánem splátek a zabránit dalšímu zadlužování.

Pokud se rozhodnete dědictví přijmout, ale neobsahuje žádný likvidní majetek, ze kterého by bylo možné dluhy uhradit, může nastat problém, jak závazky vyrovnat. Než sáhnete po nevýhodné půjčce, zvažte i jiné možnosti. Jedním z řešení může být dočasný prodej vozidla. Peníze získáte do 24 hodin a sami se rozhodnete, zda vůz budete nadále používat, nebo ho necháte zaparkovaný v zabezpečeném prostoru poskytovatele, dokud si ho za stejnou částku neodkoupíte zpět.